Estadio da Luz

A začneme rovnou pěkně z ostra. Žádný sr*ní – jak by řekl klasik.

Můj první zápas Ligy Mistrů jsem strávil v celkem slušné společnosti. Dohromady více než 250 let historie, 145 významných trofejí, miliony fanoušků po celém světě. Zkrátka dva kluby, řadicí se mezi nejvýznamnější značky nejen ve fotbalovém prostředí.

Je to zvlášní, ale víc než na hráče Benfiky a Manchesteru United, jsem se těšil na ten moment, kdy na vlastní uši konečně uslyším nejkrásnější operní skladbu světa.

Už dlouho předtím, než k samotnému stadionu dojdete je patrné, že se blížíte na území jednoho z

z největších klubů historie fotbalu. Graffiti a street art s klubovou tematikou v okolí stadionu najdete na každém kroku.

Nejradši mám, když můžu ke stadionu dojít pěšky. Ta chvíle, kdy v dálce mezi domy a stromy do výše pomalu začnou vystupovat obrysy tribun, je pro mě čistá slast.

Stadion je velmi dobře dostupný. Z centra Lisabonu k němu vede linka metra. O nic složitější to není ani autem.

Velkým zážitkem při návštěvě Stadionu světla, jak zní jeho jméno v portugalštině, je okružní let orlice, jež je klubovým maskotem. Miláček všech místních, Vitória je vypuštěna z prostoru pod střechou, několikrát obkrouží tribuny a po pár minutách vítězoslavně dosedne na plochu.

Hodně se mi líbí, jak Benfica s tímto motivem pracuje. Doporučuji toto video, kde celou akci můžete sledovat z pohledu samotné Vitórie. Originální a výjimečné.

Celkově mi moc nesedí styl občerstvení na stadionech v Portugalsku. Nejen kvůli tomu, že i během běžných ligových zápasů je na čepu jen nealko pivo. Není nic zvlášního, že si lidi koupí popcorn a dvoulitrovou Colu v kelímku.

 

Estadio da Luz


  • Rok výstavby: 2003
  • Kapacita: 64 400
  • Cena lístku: 45€
  • Prohlídka stadionu: 10€ (muzeum +5€)

Člověk si připadá spíš jako někde v multikině. Částečně i to může být příčinou mého největšího zklamání, a totiž z atmosféry.

Karty přitom byly rozdány vcelku slušně. Do města přijede Manchester United. Což je ve skupině s Basilejí a CSKA Moskva pro Lisabon jednoznačně evropský zápas roku. Spousta sedadel však zůstala prázdných. Support domácích fanoušků byl doslova žalostný. Na začátku zápasu hlasatel dvakrát vyzval diváky, aby jednoduše zopakovali Benfica, Benfica. A tím vlastně fandění začalo a zároveň skončilo. Žádná větší snaha o rozproudění atmosféry nepřišla. Škoda.

Takže největší (a vlastně i jediné) ovace se dočkala Vitória za to, že se trefila ze vzduchu na zem…Možná by si domácí hráči nějaké ovace taky zasloužili, kdyby alespoň jednou vystřelili na branku.

Výhled z tribuny, i když sedíte poměrně vysoko je nadstandartní. Jinak stadion působí velmi moderně. Není náhoda, že se zde hrálo finále Ligy Mistrů v roce 2014.

Hned vedle stadionu byla postavena další budova, kde se nachází muzeum. Líbil se mi taky obrovský fanshop. Další obchod s klubovými předměty je na jedné z nejfrekventovanějších ulic v centru Lisabonu a funguje také jako kavárna, což je super nápad!

Zápas rozhodl jediný gól. Asi nejzvláštnější, který jsem kdy viděl.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *